Populární témata
#
Bonk Eco continues to show strength amid $USELESS rally
#
Pump.fun to raise $1B token sale, traders speculating on airdrop
#
Boop.Fun leading the way with a new launchpad on Solana.

Owen Gregorian
Ředitelka Muzea umění ve Filadelfii byla propuštěna poté, co představenstvo prohlásilo, že se příliš soustředila na DEI | Hannah Nightingaleová, Post Mileniál
Suda dostala v úterý krátce po 9. hodině ranní e-mail, ve kterém ji informovali, že byla propuštěna z "důvodu" a že jí představenstvo přeje "mnoho úspěchů" v její budoucnosti.
Generální ředitelka Philadelphia Art Museum Alexandra "Sasha" Suda byla propuštěna ze své funkce poté, co členové správní rady vyjádřili obavy, že její zaměření na výstavy související s DEI odvádí pozornost od jiných výstav a získávání finančních prostředků.
Podle časopisu Philadelphia Magazine byl Sudě v úterý krátce po 9. hodině ranní zaslán e-mail, ve kterém ji informoval, že byla propuštěna z "důvodu" a že jí představenstvo přeje "mnoho úspěchů" v její budoucnosti.
V srpnu Philadelphia Citizen s odvoláním na několik lidí uvedl, že "dlouholetí členové správní rady jsou nespokojeni se Sudou za to, že se zaměřuje – říkají příliš mnoho – na inkluzi, na to, co považují za úzké zaměření, pokud jde o výstavy, a na pomalý začátek získávání finančních prostředků".
Muzeum potvrdilo Sudův odchod v prohlášení pro Daily Mail a dodalo, že současný zástupce ředitele pro kurátorské záležitosti a konzervaci Louis Marchesano povede každodenní provoz, dokud nebude nalezen nový generální ředitel.
Suda se stala generální ředitelkou muzea v roce 2022 a krátce po svém nástupu zveřejnila agendu rovnosti, která zahrnovala cíle, kterých má dosáhnout do roku 2025, jako je 5 milionů dolarů získaných pro afroamerické umění, 35 procent rozmanitosti dodavatelů a 40 procent zaměstnanců z různých prostředí. Suda řekla, že o cílech se diskutovalo před jejím nástupem do funkce.
Suda v roce 2025 debutovala s výstavou s názvem The Time is Always Now, která představuje díla afroamerických umělců, a také zahájila činnost Brind Center for African and African Diaspora Art.
Suda také vedl muzeum, které prošlo rebrandingem, který byl široce kritizován. Muzeum bylo přejmenováno z Chiladelphia Museum of Art na Philadelphia Art Museum. Nejnovější jméno vyvolalo obavy mezi členy představenstva, kteří poznamenali, že jméno bylo mezi lidmi na sociálních sítích zkráceno na "PhArt".
Správce muzea Yoram (Jerry) Wind řekl deníku Philadelphia Inquirer o změně značky: "V podstatě to správní rada nikdy neschválila. Očekávali jsme, že to uvidíme poté, co rada poskytne zpětnou vazbu a očekávali jsme, že uvidíme konečnou verzi, abychom ji mohli schválit nebo alespoň vidět, co plánují udělat. A bylo to spuštěno, takže jsme byli překvapeni stejně jako všichni ostatní."

33,14K
Konzumace sýra jednou týdně je spojena s o 24 % nižším rizikem demence, zjistila studie | Cassie B., Natural News
- Strava může mít na prevenci demence u většiny lidí větší vliv než genetika.
- Nová studie spojuje týdenní konzumaci sýra s výrazně nižším rizikem demence.
- Mozek je jedinečně citlivý na kvalitu naší stravy a dostává výživu přímo z ní.
- Současné léky na Alzheimerovu chorobu léčí pouze symptomy a nezastaví základní poškození mozku.
- Preventivní změna životního stylu může být účinnější než čekání na farmaceutická řešení.
Vzhledem k tomu, že Big Pharma pokračuje v prosazování drahých a neúčinných léků na Alzheimerovu chorobu, nová studie z Japonska odhaluje jednoduchou, přirozenou potravinu, která by mohla pomoci chránit váš mozek před demencí. Vědci zjistili, že starší dospělí, kteří si pochutnávají na sýru alespoň jednou týdně, výrazně snižují riziko vzniku tohoto stavu, který kradou paměť.
Toto zjištění nabízí osvěžující kontrast k neúspěšným klinickým testům farmaceutických gigantů a podtrhuje hlubokou, ale často ignorovanou souvislost mezi potravinami, které jíme, a zdravím našeho mozku.
Studie, publikovaná v časopise Nutrients, sledovala téměř 8 000 dospělých Japonců žijících v komunitě ve věku 65 a více let po dobu tří let. Vědci porovnávali dvě skupiny: ty, kteří nekonzumovali žádný sýr, a ty, kteří ho jedli alespoň jednou týdně. Výsledky byly pozoruhodné. Na konci sledovaného období se u pouhých 3,39 procenta spotřebitelů sýrů vyvinula demence ve srovnání s 4,45 procenta nekonzumentů.
To se promítlo do o 24 procent nižšího rizika demence u těch, kteří do svého jídelníčku zařadili sýr. Výzkumný tým šel ještě o krok dále a zohlednil další stravovací návyky, jako je konzumace ovoce, zeleniny, masa a ryb. I po této úpravě zůstala ochranná vazba silná, přičemž konzumace sýra byla stále spojena s o 21 procent nižším rizikem. Autoři dospěli k závěru, že jejich zjištění jsou v souladu s předchozími důkazy, které naznačují, že mléčné výrobky mohou hrát podpůrnou roli v prevenci demence.
Přirozený štít pro mozek
Co je na sýru tak silného, že je potenciální mozkovou superpotravinou? Vědci poukazují na jeho bohatý nutriční profil. Sýr je nabitý bílkovinami a esenciálními aminokyselinami, které podporují údržbu neuronů, což je kritický proces ochrany mozkových buněk před poškozením. Obsahuje také vitamín K2, který hraje zásadní roli ve zdraví cév a udržování stabilní hladiny vápníku v krvi, což je klíčový faktor pro zdravý mozek.
Kromě toho sýr poskytuje antioxidanty, peptidy a probiotika. Tyto sloučeniny jsou stále více uznávány pro svou schopnost bojovat proti zánětu a podporovat celkové kognitivní funkce. Vědci poznamenali, že tyto živiny společně přispívají k ochrannému účinku a pomáhají posilovat mozek proti problémům, které vedou k kognitivnímu poklesu v průběhu desetiletí.
Širší obraz o zdraví mozku
Tento výzkum přispívá k rostoucímu množství důkazů, že náš životní styl, zejména strava, má mnohem větší vliv na naše riziko demence než genetika. Pro drtivou většinu lidí není Alzheimerova choroba nevyhnutelným důsledkem špatných genů, ale je ovlivněna našimi každodenními rozhodnutími. Lékařský establishment si to pomalu uvědomuje a často upřednostňuje farmaceutické intervence před nutričními strategiemi.
Autoři studie vyzývají k dalšímu výzkumu, který by objasnil optimální druhy a množství sýrů pro kognitivní výhody. V této studii byl nejčastěji konzumovaným sýrem tavený sýr, následovaný odrůdami bílé plísně, jako je brie a camembert. Ačkoli absolutní snížení počtu případů demence bylo mírné, na úrovni populace by taková jednoduchá změna stravování mohla mít podstatný dopad na veřejné zdraví.
V konečném důsledku tato studie umožňuje jednotlivcům převzít kontrolu nad zdravím svého mozku pomocí lahodného a dostupného jídla. Tváří v tvář zvyšujícímu se počtu případů demence a neuspokojivým testům léků posiluje nadčasovou moudrost, že prevence prostřednictvím přirozené výživy je mocnou a často přehlíženou strategií pro zachování našeho nejcennějšího aktiva: naší mysli.
Přečtěte si více:

429,9K
Ohromující nové důkazy o Atlantidě odhalují pokročilou civilizaci uchovanou kněžími starověkého Egypta... Než udeřila katastrofa | Stacy Liberatore, Daily Mail
Nová vlna výzkumu oživila jednu z největších záhad historie: příběh Atlantidy.
Filmař a archeolog Michael Donnellan tvrdí, že důkazy uchované starověkými egyptskými kněžími ze Sais ukazují na vyspělou civilizaci, která kdysi vzkvétala v Atlantidě, než zmizela asi před 11 600 lety.
Donnellan řekl Daily Mail, že kněží popisovali Atlantidu jako domovinu svých předků, civilizaci, která existovala mimo středomořský svět a "za Héraklovými sloupy".
Řekl, že jejich vyprávění bylo předáno řeckému zákonodárci Solónovi, který navštívil Egypt kolem roku 600 př. n. l. a zaznamenal příběh, který později inspiroval filozofa Platóna v dialozích Timaios a Kritiás.
Podle Donnellana egyptští kněží řekli Solónovi o mocné říši, která předcházela Řecku i Egyptu, ale byla zničena "ve dne a v noci".
Říkali, že kataklyzma vyhladilo Atlantidu i starověké Athény, přetvořilo Středomoří a vyvolalo mýty o potopě, které se ozývají napříč kulturami.
"Řekli Solónovi, že před 11 600 lety stejná událost zničila Athény a hlavní město Atlantidy," vysvětlil Donnellan. "Pokud by zničila celé Středomoří, určitě by způsobila globální katastrofy."
Platónovy spisy popisují Atlantidu jako vysoce vyspělou civilizaci, která postavila velkolepé chrámy a obrovské přístavy, než byla pohlcena mořem.
Moderní badatelé jako Donnellan tvrdí, že tato zpráva může odrážet skutečné geologické události na konci poslední doby ledové, kdy stoupající hladina moří a masivní záplavy změnily pobřeží po celém světě.
Donnellan řekl, že věří, že starověké egyptské záznamy i Platónův text ukazují na "ztracenou atlantickou civilizaci", která zanikla při přírodní katastrofě, možná zemětřesení, tsunami nebo dopadu komety.
"Kněží ze Sais byli strážci starověkého vědění," řekl Daily Mail a dodal, že uctívali bohyni Neith a udržovali chrámové archivy dokumentující globální potopy a kolaps dřívějších společností.
"Jejich kněžské kořeny sahají tisíciletí do minulosti."
Platón napsal, že kněží řekli Solónovi, že Řekové jsou "jako děti", protože ztratily veškerou paměť na dřívější věky, zatímco Egypt uchoval písemné záznamy o událostech vymazaných z řecké historie, včetně pádu obrovské ostrovní civilizace.
Tato námořní říše, říkali, se kdysi pokusila dobýt Evropu a Asii, než byla poražena starověkými Athénami.
Platón také napsal, že oblast pak zasáhla náhlá zkáza: "Došlo k prudkým zemětřesením a záplavám a v jediném dni a noci neštěstí... ostrov Atlantida zmizel v hlubinách moře."
Dodal, že vody, kde kdysi stála Atlantida, se staly "neprůchodnými a neproniknutelnými" kvůli bahnu, které za sebou zanechalo.
Kněží také tvrdili, že Athény a Sais jsou "sesterská města", obě založená bohyněmi, Athénou a Neith, a sdílejí zapomenuté starověké dědictví.
I když nebyly objeveny žádné egyptské texty, které by tento příběh potvrdily, Platón datoval pád Atlantidy do doby asi 9 000 let před Solónovou návštěvou – nebo zhruba před 11 600 lety – a spojil jej s kataklyzmatem, které ukončilo svět.
Donnellan trval na tom, že Solónova egyptská cesta byla historická, nikoli mýtická. "Solón nebyl žádný hlupák," řekl. "Byl to muž, který napsal mnoho zákonů starověkých Athén."
Donnellan popsal Solónovo setkání s egyptskými velekněžími jako vzácnou výměnu názorů mezi dvěma velkými civilizacemi starověkého světa.
"Z Atén do delty Nilu se dá snadno doplout," řekl. "Pro Řeka by to byla přímočará plavba, skoro jako turistika."
Tvrdil, že Platónovo podrobné převyprávění příběhu obsahuje příliš mnoho konzistentních specifik na to, aby mohlo být fikcí.
"Musíte se divit, jak tak bohatý, soudržný příběh přežil napříč generacemi," řekl Donnellan pro Daily Mail. "Zdá se pravděpodobné, že se Platón vrátil k egyptským záznamům, aby se ujistil, že to udělal správně."
Donnellan – který žije poblíž Cádizu ve Španělsku, ve starověku známého jako Gades – věří, že Platónovy geografické stopy ukazují přímo na tuto oblast jako na skutečné místo Atlantidy.
"Když Platón mluví o historii nebo umístění této starověké říše v oblasti Gades, Řekové již věděli, co je Gades," řekl.
Během posledních osmi let Donnellan použil pokročilou technologii sonarového mapování ke skenování mořského dna u pobřeží Cádizu a vytvořil 3D snímky s vysokým rozlišením, které odhalují masivní podvodní stěny, útvary podobné silnicím a základy starověkých staveb.
Věří, že tyto ruiny by mohly být pozůstatky ztracené atlantické civilizace.
Místo se nachází hned za Gibraltarským průlivem, poblíž místa, které staří Řekové nazývali Portus Menestheus - osada spojená s Menestheem, hrdinou trojské války.
"Dostal se sem, před Héraklovy sloupy, a založil osadu," vysvětlil Donnellan.
Pro něj může být tato starobylá základna přežívajícím fragmentem, nebo vzpomínkou na samotnou Atlantidu.
"Jsou to pozůstatky kataklyzmatických tsunami," řekl a poukázal na chaotické vrstvy sedimentů a usazeniny mušlí roztroušené po celém Středomoří. "Příroda si udělala svou daň a pohltila téměř všechno, ale jsou tu pozůstatky."
Přesto Donnellan věří, že některé ze starověkých znalostí Atlantidy mohly přetrvat prostřednictvím tajných společností, které uchovávaly fragmenty pravdy. "Myslím si, že si to někdo nechává? Ano, absolutně," řekl s odkazem na svobodné zednáře a templářské rytíře, jejichž symboly se objevují ve středověkých kostelech po celém jižním Španělsku. "Lidé si tyto informace střežili po celé věky."
Pro Donnellana není legenda o Atlantidě ani tak mýtem, jako spíše varováním. "Je to děsivé," řekl. "Mohlo by se to stát znovu a stane se to."


60,65K
Top
Hodnocení
Oblíbené

